Skladatel Chris Cronauer v rozhovoru
BUNTE.de: Proč ses stal skladatelem? Byl to vždy plán?
Chris Cronauer: Ano, to byl vždy můj plán. V první řadě jsem muzikant a v určitém okamžiku jsem začal hrát na kytaru. Odtud jsem sklouzl na pole studiového nahrávání. Vždycky jsem byl spíš studiový a z toho vykrystalizovalo něco takového.
Děláte texty nebo melodii?
Řekl bych, že moje přednosti jsou spíše v melodiích, ale v hlavě mám také spoustu lyrických nápadů. Obecně platí, že při psaní písní je to vždy vzájemné dávání a přijímání a proces je pokaždé jiný. Nakonec si myslím, že je dobré, když ovládáte všechny nástroje. Ale rozloučil jsem se s myšlenkou dělat všechno sám a být ve všem nejlepší.
Jak si jako hudební amatér dokážete představit skládání a psaní písní ve skupině?
V žádném případě striktně nerozdělujete, kdo dělá kterou část skladby. Snažte se společně dostat z písně to nejlepší. Někdy je na prvním místě myšlenka textu, jindy melodie. Právě tento rozdíl dělá práci tak vzrušující!
A co je tedy prvním krokem?
Většinou začínáte refrénem, protože to je kořen celé písně. Píseň tím žije! Pokud je refrén svinstvo, většinu času je svinstvo i zbytek.
Kolik lidí je tam, když je napsána taková píseň?
Toto je velmi odlišné a pokaždé jde o individuální proces. Každý spisovatel a každý umělec to pro sebe dělá jinak. Například staré legendy jako Paul McCartney psaly své písně úplně samy. Dnes je ale často běžné, že si spolu píše více lidí. To dělám vždycky rád. Pak jsme většinou tři nebo čtyři.
Chris Cronauer dává tipy: Jak napsat hit
Je psaní písní řemeslo, které se dá naučit, nebo je to snadné – nebo ne?
Silným skladatelem se nerodíte. Ale věřím, že si to každý může vyzkoušet sám. I když musíte mít určitý cit pro hudbu. Například jsem hrozný řemeslník a myslím, že i kdybych dělal hodně řemesla, nikdy bych v tom nebyl dobrý.
Jaký je vzorec pro psaní hitu?
Existují určité chytlavé akordy, díky kterým je píseň hitem, například A moll, F dur, C dur a G dur. Ale na konci dne je nejdůležitější, aby píseň vytvořila emocionální spojení. Věřím, že si posluchač všimne, když napíšete písničku pod tlakem. Ale pokud je ten pocit skutečný, pak na tom záleží. Existuje tolik standardních melodií, které můžete napsat a které vám možná trochu utkví v hlavě, ale ve skutečnosti nezní jako nic. Musíte najít melodii, která je zvláštní, ale přesto zní chytlavě a jednoduše. To je velký každodenní boj skladatele.
Musí se skladba shodovat s interpretem nebo se interpret musí shodovat se skladbou? Máte už při skládání na mysli interpreta?
Samozřejmě také píšeme písničky, o kterých nevíme, kdo je nakonec bude zpívat. Stejně to píšu, když mám chuť. Pak ta písnička přijde na svět a o pár týdnů později si uvědomím, že by vlastně mohla sedět určitému interpretovi. Na druhou stranu za námi často přijde umělec a řekne, že potřebuje písničku ve velmi specifickém stylu. Pak si sednete a cílevědomě pracujete na vytvoření přesně tohoto produktu.
Pro koho píšete nejraději?
Psaní pro Vanessu Mai a Helene Fischer byly velké cíle, které jsem měl. Ale není žádný projekt nebo jeden umělec, se kterým bych raději spolupracoval. Vždy mě baví přepínat mezi žánry.
