Test: B.C. Rich Heritage Classic Mockingbird Bass | KYTARA A BASY

BC Rich uvádí tuto extravagantní basu jako „tradiční“ ve své sérii „Legacy“ a já si dokážu živě představit dialog v obchodě: „Hele, já hledám velmi tradiční basu.“ – „Nothing, I've got b.C. Bohatý Mockingbird pro tebe!" - "Huh...?"

Ve vesmíru B.C. Rich je to samozřejmě pravda, protože Mockingbird je klasický tvar ze 70. let. Pojďme se podívat, jak se Heritage Classic podobá dnes velmi uznávaným originálům a co všechno bylo modernizováno. Pro originál doporučuji přečíst si znovu vintage článek v lednovém čísle, obsahuje vše, co potřebujete vědět!

STYLISCHER BIRD

Přímý krk, který se v 70. letech stal jednou z charakteristik jemných basů a poté se dostal do hlavního proudu prostřednictvím japonských nástrojů, je jako za starých časů. Jsou k němu přilepeny tři pásy javoru. Na rozdíl od toho, co tvrdí datový list na webu, dva pruhy wenge ve skutečnosti nepatří ke krku, ale oddělují ho od těla, jako na prototypu. Pro tělo, B.C. Rich nazývá mahagon, ale spravedlivě mu připisuje „Nyatah Palaquium“, známé jako Nyatoh nebo (nesprávně) NATO. Dřevo jihovýchodní Asie je oblíbené již desítky let, protože strukturou a vlastnostmi připomíná mahagon. Na zadní straně je dobře patrná skladba dřevin, vpředu vrstva prošívaného javoru kryje lepené boky těla a průběžný javorový krk, ale umožňuje vidět pruhy wenge.

Ebenový hmatník doplňuje kompozici dřeva. Obsahuje 24 jumbo pražců a elegantní dělené diamantové vložky. Deska je čistě olemovaná bílou vazbou, orientační tečky na boku. 2/2 vřeteník má klasický vzhled a správný náklon, aby vtáhl struny do sedla Graph-Tech potřebným tlakem bez přidržování. Moderní mechaniky už nejsou ultra těžké ladičky Grover, ale připomínají Gotoh.

Kobylka byla výrazně modernizována.Továrně osazené struny D'Addario NYXL o rozměrech 0,45 až 0,105 se jednoduše zaháknou do ploché kobylky. Sedla lze výškově i oktávově nastavit a následně zafixovat. Vlastně dobrý, vlastně k seřízení oktávy se vždycky musí povolit struna, jezdec povolit, posunout, zafixovat, znovu naladit...a to dokud to nesedí. Ale pak je všechno bombotěsné. Špendlíky popruhu jsou běžného typu s velkými destičkami, které popruh bezpečně drží.

Za elektrickou konverzi oscilací je zodpovědný pár EMG-PJ. Na rozdíl od toho, co je popsáno na webu, je regulován ovladačem hlasitosti na snímač plus jedny výšky a jedny basy. Letmý pohled pod kapotu ukazuje, že objemové hrnce jsou připájeny, zatímco BTS EQ je spojen s EMG konektory. Černá barva ve výřezu má naznačovat stínění, ale nevede, což pak nemění ani kryt, který je úhledně překryt stínící fólií - což není zas tak divoké, jelikož EMG jsou známá svou necitlivostí na rušení .

Potřebnou baterii najdete v extra přihrádce se závitovými šrouby, kovovým držákem pro 9V blok a pevnou sponou. To je samozřejmě jeden z hlavních rozdílů oproti vintage originálu, kompletní řazení a montáž dvojitého P musely ustoupit modernizaci. Možná přijde zase v jiném modelu...

LEVÁ RUKA

Přední kolík řemínku byl na první basy Mockingbird, fanouškům známé jako shorthorn, na úrovni 15. pražce. Následující longhorn jej přesunul na 17. pražec. Heritage Classic to posouvá o krok dále a staví jej na úroveň 21. pražce. Tím se posouvají nízké rejstříky docela doleva, i když v sedě musím ruku docela natahovat. Na druhou stranu jsou vyšší polohy senzačně snadno dostupné, takže Mockingbird plně využívá možné výhody průběžného krku.

Na opasku se to děje tak, jak to má být, ani relativně lehké mechanismy nezabrání těžkému přetížení. Jediné, co mi zbylo, je paměťová pozice Johna Entwistle neboli levá ruka je odsouzena nejen k uchopení správných tónů, ale také k jejich držení. Krk velmi dobře padne do ruky, nic tam není.

Jinak dokonalé zpracování ukazuje malinkou, ani neviditelnou vadu: Na úrovni třetího pražce je na obou stranách vazby drsné místo, jako by v ne zcela zaschlém laku někdo zanechal otisk prstu. Na druhou stranu matování hrací plochy na zadní straně krku je velmi čisté s velmi hladkými přechody do zbytku vysokého lesku - dobré pro herní pocit. Dále mi to basy kompenzují perfektní úpravou a v tomto smyslu snadnou hratelností.

Sustain je dlouhotrvající a stabilní, jak jsem od krkolomné baskytary očekával. Tělo, které není zrovna lehké, náležitě rezonuje a poněkud kompresivní suchý tón nese hru tím nejpříjemnějším způsobem. EMG dodávají zesilovači obvyklý čistý obraz, trochu nezvyklé je ovládání dvěma potenciometry hlasitosti. Ale rychle jsem si zvykl a díky rovnoměrným drahám ovládání jsem odměněn jemnými směsmi. Basový EQ dává slušnou podporu, což prospívá zejména kobylkovému snímači, který sedí velmi blízko kobylky. Dobré pro sóla a kousavé, efekty nabité zvuky!

V tandemu se snímačem P je vše v pořádku v oblasti nízkého tlaku, může být také velmi svižný, což lze zvýšit potenciometrem výšek. To funguje velmi dobře i u redukcí, stojí za to vyzkoušet možná nastavení. Samotný snímač P zní typicky jako Preci s EMG zbarvením, celkově poskytuje Mockingbird čisté širokopásmové připojení.

SHRNUTÍ

Zejména u metalových kapel lze předpokládat, že se na vystoupení oblékají a na pódium často vstupují v oblečení, které se pro každodenní nošení příliš nehodí. Tak asi musíte vidět Mockingbird: jako součást divadelní show. Nemusí to být nutně metal, noblesní vzhled a dobrý zvuk se hodí i pro úplně jiné žánry. Určitě je tu kompromis v pohodlí, ale ne ve stavbě (s minimálním kompromisem na testovacích basách) a zvuku, ale je tu spousta stylu a přitažlivosti. V budoucnu bych rád viděl starodávnou správnou re-imaginaci Shorthorn Mockingbird, ale tady a teď má moderní Mockingbird skvělou postavu!

PLUS

MINUS

(vydáno v Guitar & Bass 03/2021)

Komentujte tento článek

1. Vzácnost 😉

   Je úplně zbytečné, abyste při sčítání B.C.Rich Mockingbird Bass označovali náročnost vrcholu jako mínusové hodnocení! Zde opět vidíte, že označení značky B.C.Rich se nezdá aby to pro vás bylo tak důležité .Jasně: všechny, ale opravdu všechny elektrické kytary/elektrické baskytary B.C.Rich byly od počátku své výroby na počátku 70./75. let vždy špičkové, to platí skutečně pro všechny modelové typy uvedených výrobce, a následně to bylo a dodnes to mezi zasvěcenci těchto bizarních kytar absolutně není kritériem! Klidně se může stát, že nepochybně kultovní označení značky nemusí milovat každý kytarista, věrný heslu: tyhle vizuálně velmi nápadné kytary miluješ, nebo je nenávidíš. Jak známo, nic mezi tím neexistuje! Osobně o tomto výrobci kytar se absolutně nemohu vyjadřovat negativně, protože tyto mimořádné kytary miluji, protože byly postaveny velmi čistě a znějí opravdu "brutálně". Zejména kytary B.C.Rich ze "zlaté éry" v polovině 80. speciální doplňkové označení "NJ-Series/Made in Japan" jsou v dnešní době velmi žádanou raritou, kterou u nás v Evropě již téměř nenajdete a v USA nebo v Asii stačí jen s velkým štěstím draze zaplatit.B.C.Rich kytary jsou kultovní.

   Odpovědět na tento komentář

Napsat komentář Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *.

Také by vás mohlo zajímat toto

Test: Gibson SG Special Tony Iommi Signature

Přečtěte si více

Squier 40th Anniversary Collection: Všechno, co se třpytí, je zlato?

Přečíst více

Edice Music Store: Testováno Fender Blues-Junior IV LTD

Přečíst více

Hrdinové inzerce: Hohner Professional PJ Bass SX

Přečíst více

Recenze: LTD Deluxe Phoenix-1004

Přečtěte si více

Recenze: Jones Musical Instruments Gresham Bass

Přečtěte si více